Co je to MSD... 

Podle Baiera, Smetánkové a Baierové (1988) se pozdní přihnojení dusíkem s větším efektem uplatní na půdách lehkých a středních, protože ty bývají dusíkem zpravidla hůře zásobeny. Nemusí to být ale vždy pravidlem, protože i na půdách těžkých byly zaznamenány deficience dusíku při nadměrných srážkách, vysokém odběru dusíku předplodinami, nevyváženou bilancí živin při úzké specializaci osevního sledu, a také z důvodu sucha, což bývá často velmi aktuální záležitost.

Termín přihnojení dusíkem

Dávka dusíku

Obecně je tato dávka dusíku chápána jako dávka navíc a v literatuře se uvádí, že by se měla pohybovat kolem 30 kg/ha. Z hnojiv lze doporučit LV, LAV, roztok močoviny s mikroelementy, ředěný DAM-390. Využití kapalných dusíkatých hnojiv je možné při použití nízkoprocentních roztoků, které mohou vylepšit výživný stav rostliny. Uplatnění koncentrovaných kapalných hnojiv je možné pouze při použití speciálních aplikačních nástavců.

Aktuální dusík v rostlinách

Obsah dusíku v rostlině je v tomto období, stejně tak jako v průběhu celé vegetace velmi důležitý. Z rozborů nadzemní biomasy rostlin na počátku kvetení nebo stanovením chlorofylu můžeme usuzovat na obsah dusíku ve sklizeném zrnu a předpovědět tak jeho technologickou jakost.

V rámci služby MSD (monitoring, signalizace a doporučení) jsme 20. týdnu analyzovali rostliny z celého území ČR. Na Moravě a ve Slezsku byla stanovení provedena v tomto i roce předešlém. V rostlinách byl stanoven procentický obsah celkového dusíku a vyhodnocen výživný stav rostlin (viz tabulka). Kategorie výživy dusíkem rostlin pšenice ozimé byly diagnostikovány podle Baiera, Smetánové a Baierové (1988) pro obsah fosforu v rostlině 0,25 až 0,3 %. Zemědělské podniky, u nichž monitoring probíhá, jsou pochopitelně o výsledcích informovány detailně, včetně doporučení doplňkových dávek přihnojení.

Následující údaje v hrubých rysech zachycují současný stav a jeho srovnání s loňskou situací.

Srovnání let 2010 a 2011

Průběh počasí loni výrazně zasáhl do koloběhu dusíku. Jak je dosud v živé paměti, průběh jarního počasí byl v roce 2010 naprosto odlišný od letošního. Například jsou-li v Kroměříži 40leté průměry (1971–2010) za měsíc květen u teplot 14,5 °C a srážek 66,1 mm, loni v květnu byla průměrná měsíční teplota 13,1 °C a srážkový úhrn 202,9 mm. Letošní květen je teplotně i srážkově bližší hodnotám dlouhodobých průměrů (k 26. květnu bylo zaznamenáno 53,3 mm srážek).

V roce 2010 více než polovina (51 %) ze 47 hodnocených vzorků vykazovala střední nedostatek dusíku a jenom 6,4 % dostatek. Mírný nedostatek byl zjištěn u 25,6 % rozborovaných vzorků a hluboký nedostatek u 17 % odebraných vzorků rostlin.

V roce 2011 je stav odlišný. Dostatek dusíku byl konstatován u 22,1 % ze 106 vzorků a nejpočetněji je zastoupena skupina s mírným nedostatkem tohoto prvku (38,7 %; viz graf 1). Střední nedostatek je zjevný u 29,3 % přivezených vzorků a hluboký nedostatek u 9,4 % vzorků.

Srovnání letošního stavu v Čechách s Moravou a Slezskem

Grafické srovnání je uvedeno v grafu 2. V nejpočetněji zastoupené kategorii s celkovým obsahem dusíku v rostlině od 2,5 do 3 % (hodnoceno jako mírný nedostatek dusíku) je v obou sledovaných částech ČR výsledek téměř shodný, v Čechách byl zjištěn o jedno procento větší podíl (39,7 %).

Významnější jsou rozdíly v ostatních kategoriích. S dostatkem dusíku je u vzorků z Moravy a ze Slezska o 14,3 % více rostlin než u vzorků z Čech. V Čechách jsou hojněji zastoupeny skupiny vzorků vyhodnocené jako hluboký nedostatek dusíku (o 8 % více než v moravskoslezské části České republiky) a množina vzorků se středním nedostatkem dusíku (o 5,7 %).

Důvodem vyššího počtu vzorků s hlubokým a středním nedostatkem dusíku v Čechách může být sucho. Více než polovina lokalit sledovaných pravidelně v rámci služby MSD je v průběhu dubna i května srážkově podnormální, půdy jsou suché a tudíž je špatný příjem dusíku (z pevných hnojiv) do rostliny.

Graf 2: Procentické zastoupení vzorků pšenice ozimé v kategoriích N-výživy v druhé půli května 2011 v ČR