RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D.

Mapy mortality blýskáčka řepkového ke čtyřem insekticidně působícím látkám

Blýskáček řepkový (Brassicogethes aeneus F.) patři v současnosti k nejvýznamnějším škůdcům řepky. Rezistence k insekticidům na bázi pyrethroidů se po jejím prvním zjištění ve Francii 1999 postupně rozšířila i do České republiky. Výsledkem dlouhodobého sledování citlivosti/rezistence populací blýskáčků na 14 lokalitách střední a severní Moravy jsou čtyři mapy zobrazující vývoj mortality a tím i citlivosti/rezistence čtyř účinných látek. Šlo o lambda-cyhalothrin, etofenprox, thiacloprid a acetamiprid. První tři látky byly sledovány v rozmezí let 2013–2025, acetamiprid 2020-2025. Proložením křivek trendu pak mapy zobrazují trend vývoje jednotlivých účinných látek a díky tomu umožňují pěstitelům řepek střední a severní Moravy precizněji plánovat ochranu svých porostů proti blýskáčkovi a také účelněji sestavovat antirezistentní strategii proti tomuto škůdci.

Jak pracovat s mapami:

Pro každou účinnou látku byl vytvořen jeden soubor v programu Microsoft PowerPoint. Tyto soubory je možné volně stáhnout do počítače. Následně je potřeba otevřít soubor a spustit prezentační mód a poté kliknout na zvolenou lokalitu v mapě. Zobrazí se graf příslušný k dané lokalitě. Následně je potřeba opětovným kliknutím na stejnou lokalitu graf zavřít a až pak dalším kliknutím otevřít další lokalitu. Postup se opakuje. Pokud dojde k problémům se zobrazením grafů, je potřeba prezentaci ukončit a otevřít znovu. Internetový prohlížeč Microsoft Edge podporuje viewer mode pro soubory aplikací MS Office. V tomto prohlížeči se tak po kliknutí na příslušný odkaz zobrazí mapa přímo na nové kartě (panelu).  

Mapa mortality blýskáčka řepkového - lambda-cyhalothrin 

Mapa mortality blýskáčka řepkového - etofenprox

Mapa mortality blýskáčka řepkového - thiacloprid

Mapa mortality blýskáčka řepkového - acetamiprid 

Doc. Ing. Eduard Pokorný, Ph.D.

Bodový průzkum půdy 2013 - 2018

Kroměříž: Agrotest fyto, s.r.o., 2021, ISBN 978-80-87555-19-4

Výsledek průzkumu půd provedeného v letech 2013 až 2018 týmem pod vedením doc. Ing. Eduarda Pokorného, Ph.D. Původním podnětem pro vznik této aktivity byl zájem zemědělských podniků o zdokumentování stavu půd, na nichž hospodaří. Postupně se průzkum rozšiřoval též o pozemky, na kterých probíhala výzkumná činnost. Výsledky poukazují nejen na antropogenní poškození půd, ale především na jeho stupeň a rozsah. Byť zpráva referuje o stavu půd na poměrně omezeném území, tak počet provedených sond, různorodost zahrnutých půdních typů a skutečnost, že výběr průzkumných bodů zohledňuje převládající typy hospodaření na půdě, to vše ve spojení s odbornou erudicí a s dlouhodobými zkušenostmi hlavního autora, vytváří předpoklady pro širší zobecnění učiněných závěrů.   

K nejzávažnějším zjištěním patří:

• U antropogenně ovlivňovaných faktorů nebyly potvrzeny (standardně předpokládané) rozdíly mezi skupinami půdních typů.
• V případě objemové hmotnosti v ornici bylo zjištěno poškození na 57 % pozemků, v podorničí na 69 %.
• U pórovitosti bylo v ornicích zjištěno 43 % poškozených pozemků, v podorničí 54 %.
• Nedostatečné množství humusu bylo nalezeno v 55 % případů v ornici, v 52 % případů v podorničí.
• Pouze v 15 % případů může u poškozených pozemků dojít k nápravě běžnou agrotechnikou, případně chemickou úpravou nejčastěji vápněním).

Výsledek vznikl s podporou Ministerstva zemědělství, intitucionální podpora MZE-RO1118.

Stáhnout publikaci (PDF, 15 MB)