Dlouhodobé pokusy v Kroměříži byly založeny počátkem sedmdesátých let. Původně byly součástí komplexu pokusů založených za účelem zkoumání problematiky koncentrace obilnin v osevních sledech a možností kompenzace negativních vlivů jejich monokulturního pěstování. V současné době je cílem řešitelů dokumentovat dlouhodobé vlivy způsobů hospodaření na půdní prostředí (dynamika fyzikálních vlastností, mikrobiální život, problematiku organické hmoty v půdě) produkční charakteristiky, kvalitu produkce, možnosti a rizika trvalé udržitelnosti systému.

Z nejstarších pokusů se do současné doby dochovaly:

• monokultura jarního ječmene (založena r. 1970),
• monokultura ozimé pšenice (zal. r. 1972) a
• norfolský osevní postup (zal. r. 1970, sled plodin - jetel luční, pšenice ozimá, cukrovka nebo krmná řepa, ječmen jarní), který slouží oběma monokulturám jako srovnávací standard.

Tyto pokusy jsou pod označením DP19, DP20 a DP21 začleněny do národní sítě dlouhodobých pokusů koordinovaných Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i.

Původně byly experimentálně sledovány ještě osevní sledy se zastoupením obilnin na úrovni 62.5 %, 75 % a 80 %, v osmdesátých letech však došlo k jejich zrušení.

Mimo těchto dlouhodobých pokusů byl v roce 1991 založen osmihonný osevní postup vedený podle směrnic IFOAM (pokus ukončen v roce 2012) a devítihonný osevní postup vycházející se systému hospodaření uplatňovaném na přelomu 80. a 90. let 20. století.